Parťáci s betonem aneb jak se stát Louisem Vuittonem mezi betonárkami.


V minulém článku jsem vytvořila mini typologii klientů, se kterými jsem měla tu čest pracovat na vzdělávacích programech. Rozdělila jsem je do dvou kategorií na inspirující objevitelé a parťáky.

Zjistila jsem, že mít klienty parťáky je nesmírně obohacující a inspirativní. Vzdělávání a rozvoj lidí pro mě dává smysl, když má nějaký směr, cíl a důvod, proč se děje. Když klient ví, co chce, nebo čeho chce se svými lidmi dosáhnout dodává smysl mé práci. A kdo by nechtěl, aby jeho práce dávala smysl?

S pražskými betonárnami TBG Metrostav a.s. jsme navázali spolupráci asi před třemi lety, kdy ve společnosti došlo ke změně vedení. Nový ředitel, který si „na zkušenou“ prošel téměř všemi pozicemi v betonárnách, měl jasnou vizi a hledal parťáka, který by mu pomohl s jejím naplňováním. Při iniciaci naší spolupráce jsme realizovali simulaci Managing Business Today, aby klient poznal naši práci, přístup a přemýšlení.

Náhled simulace

Simulace byla úspěšná a jedno z mých prvních setkání s ředitelem Ing. Jakubem Šimáčkem proběhlo v duchu „vy se mi líbíte, jste takoví progresivní a já chci, aby naše betonárky byly samozřejmě nejlepší v Praze a to nejen v kvalitě betonu, ale také v proklientském servisu ….“. Byla jsem u vytržení z toho, že se můžeme podílet na vytvoření koncepce rozvoje dispečinku, který skutečně navazuje na vizi vedení společnosti, která dává smysl.

Protože byl pan Šimáček na této schůzce u nás ve firmě a svým vzezřením není typický „stavař“, vzbudilo to velký rozruch především mezi ženským osazenstvem a interně jsme si přejmenovali jeho vizi na Louis Vuittona mezi betonárkami.

A protože Louis je zárukou kvality a ručního šití, začali jsme ve SMARTERu vyšívat na návrhu rozvojového programu, který zahrnoval analýzu současné situace a seznámení s prostředím a atmosférou ve firmě. Stínování a náslechy dispečerů v praxi, následná analýza nejtypičtějších situací, které musejí řešit a požadavek na zefektivnění jejich práce vedla k návrhu programu, který dispečerům usnadní komunikaci s klientem, ale také s kolegy napříč společností.

Vzhledem k zavádění nového informačního systému ve společnosti jsme společně odhalili, že je nutné standardizovat některé procesy, které se dějí intuitivně a fungují, ale ve chvíli, kdy vznikne nečeká událost, není jasně stanovený postup, který by vedl k rychlému vyřešení. Odložili jsme tedy realizace programů zaměřených na tzv. měkké dovednosti a podívali se na dílčí procesy, díky kterým se budou jasněji nastavovat funkce nového informačního systému a přímým dopadem nejen na práci dispečerů. Hodně zjednodušeně řečeno si nás jako SMARTER pozvali k sobě domů na takový malý jarní úklid. A když už jsme byli v tom uklízení, podívali jsme se zároveň s panem ředitelem i na pracovní pozice a jejich popisy včetně kompetencí a hlavních odpovědností.
Po této revizi jsme se dostali zpět k práci dispečerů a změnám, které povedou k zefektivnění odbavování zakázek v návaznosti na maximální využití dostupných zdrojů a spokojenost zákazníka.

Myslím, že bych mohla v TBG Metrostav z fleku pracovat, protože tu firmu znám. A protože tu firmu znám a vzájemně si důvěřujeme, můžu jim pomáhat s jejich rozvojem právě tam, kde je potřeba. Jsme skutečně parťáci, a to dodává mé práci smysl a radost.

Autor textu: Patricia Glinská, senior konzultant společnosti SMARTER



Všechny články zde